Palán Aleš - Ratajský les
Napsal: 30 bře 2018 13:44
Aleš Palán: Ratajský les (14 dílů)
Jan Hartl a Igor Bareš, dva ze tří účinkujících v četbě z Palánova románu (foto: Tomáš Vodňanský).
Četba na pokračování z románu českého spisovatele, v němž autor na základě skutečných událostí tvaruje, dotváří a fabuluje příběh z padesátých let.
Připravila Vladimíra Bezdíčková.
Účinkují Jana Stryková, Jan Hartl a Igor Bareš.
Režie Markéta Jahodová. (2018) (14x cca 30 min)
Celkem: 07:03:11.
10. ledna 1952 byla v Ratajském lese (v románové obci Smrk – ve skutečnosti v rolnické vesnici Mirošovice, části městyse Rataje nad Sázavou) zastřelena komunistická funkcionářka Anna Kvašová. „Zbraň proti ní pozvedl Antonín Landstof, kterému asistovali Josef Kubelka a Josef Koupil. Zásah, který se nešťastnou shodou okolností vymkl původnímu záměru Kvašovou jen zastrašit a odstartoval následnou tragédii, si sjednal Josef Pták.“
Aleš Palán: Ratajský les (ed. pozn.)
Okolnosti příběhu a motivaci chování jednotlivých postav autor v základních obrysech ve své knize zachoval. Landstof s Ptákem byli skutečně vyslýcháni. Landstof kvůli nevydařené emigraci, Pták kvůli podezření z vraždy, oba ale byli po čase propuštěni. Vražda byla vyšetřena až po šesti letech na základě udání. Udavačem byl tehdy možná notář, který vyřizoval nějaké dědické řízení, nebo soused v hospodě, dodnes se přesně neví.
Aleš Palán čerpal podklady pro svůj román Ratajský les zejména z vyšetřovacího spisu v pražské badatelně Ústavu pro studium totalitních režimů. V románu se střídavě pročítáme třemi časovými rovinami. První je rok 1952, doba samotného skutku, kdy je na hromadě klestí v lese nalezena funkcionářka – zde Anna Felbabová – s prostřelenou hlavou.
Druhou linií je rok 1958, doba, kdy státní bezpečnost dostala udavačský „tip“. Příznačná vyšetřovatelova věta: „Tak co tě k nám přivádí, soudruhu?“ a následná odpověď tázaného rozpoutaly dalekosáhlé neštěstí pro řadu lidí. Vraždu Felbabové využije komunistický režim mimo jiné k rychlejšímu a tvrdšímu kolektivizování místních sedláků. (Ve skutečnosti byli po udání viníci zatčeni a v procesu, využitém propagandisticky, odsouzeni k smrti a i další – víceméně nevinní účastníci procesu putovali do těžkých žalářů.)
Třetí linie se odehrává v roce 2014. Po více než půlstoletí se totiž spravedlnost nedostala ke slovu, a tak nastává čas na mstu. Příběh tří dějových rovin běží ve svižném tempu, abychom pak téměř bez dechu skončili v roce 2015, v hlavě několik překvapivých rozuzlení a řadu otázek.
Info:
Audio - mp3: vbr, hq, 48 kHz.
Nebo cbr, 128 kbps, 48 kHz.
Přímé linky ke stahování najdete po otevření jednoho z následujících odkazů:
Nebo:
Seznam aktualizací - uploadů mluveného slova (pravidelné aktualizace, reupload):
Návod, jak stahovat soubory a šetřit přitom svůj čas i peníze:
Jan Hartl a Igor Bareš, dva ze tří účinkujících v četbě z Palánova románu (foto: Tomáš Vodňanský).
Četba na pokračování z románu českého spisovatele, v němž autor na základě skutečných událostí tvaruje, dotváří a fabuluje příběh z padesátých let.
Připravila Vladimíra Bezdíčková.
Účinkují Jana Stryková, Jan Hartl a Igor Bareš.
Režie Markéta Jahodová. (2018) (14x cca 30 min)
Celkem: 07:03:11.
10. ledna 1952 byla v Ratajském lese (v románové obci Smrk – ve skutečnosti v rolnické vesnici Mirošovice, části městyse Rataje nad Sázavou) zastřelena komunistická funkcionářka Anna Kvašová. „Zbraň proti ní pozvedl Antonín Landstof, kterému asistovali Josef Kubelka a Josef Koupil. Zásah, který se nešťastnou shodou okolností vymkl původnímu záměru Kvašovou jen zastrašit a odstartoval následnou tragédii, si sjednal Josef Pták.“
Aleš Palán: Ratajský les (ed. pozn.)
Okolnosti příběhu a motivaci chování jednotlivých postav autor v základních obrysech ve své knize zachoval. Landstof s Ptákem byli skutečně vyslýcháni. Landstof kvůli nevydařené emigraci, Pták kvůli podezření z vraždy, oba ale byli po čase propuštěni. Vražda byla vyšetřena až po šesti letech na základě udání. Udavačem byl tehdy možná notář, který vyřizoval nějaké dědické řízení, nebo soused v hospodě, dodnes se přesně neví.
Aleš Palán čerpal podklady pro svůj román Ratajský les zejména z vyšetřovacího spisu v pražské badatelně Ústavu pro studium totalitních režimů. V románu se střídavě pročítáme třemi časovými rovinami. První je rok 1952, doba samotného skutku, kdy je na hromadě klestí v lese nalezena funkcionářka – zde Anna Felbabová – s prostřelenou hlavou.
Druhou linií je rok 1958, doba, kdy státní bezpečnost dostala udavačský „tip“. Příznačná vyšetřovatelova věta: „Tak co tě k nám přivádí, soudruhu?“ a následná odpověď tázaného rozpoutaly dalekosáhlé neštěstí pro řadu lidí. Vraždu Felbabové využije komunistický režim mimo jiné k rychlejšímu a tvrdšímu kolektivizování místních sedláků. (Ve skutečnosti byli po udání viníci zatčeni a v procesu, využitém propagandisticky, odsouzeni k smrti a i další – víceméně nevinní účastníci procesu putovali do těžkých žalářů.)
Třetí linie se odehrává v roce 2014. Po více než půlstoletí se totiž spravedlnost nedostala ke slovu, a tak nastává čas na mstu. Příběh tří dějových rovin běží ve svižném tempu, abychom pak téměř bez dechu skončili v roce 2015, v hlavě několik překvapivých rozuzlení a řadu otázek.
Info:
Kód: Vybrat vše
https://vltava.rozhlas.cz/ales-palan-ratajsky-les-6804569
Nebo cbr, 128 kbps, 48 kHz.
Přímé linky ke stahování najdete po otevření jednoho z následujících odkazů:
Kód: Vybrat vše
http://soubor.g6.cz/palan/
Kód: Vybrat vše
http://soubor.jarkad.cz/palan/
Kód: Vybrat vše
http://antonius.jarkad.cz/dlc/mluvene_slovo_seznam_odkazu.pdf
Kód: Vybrat vše
http://antonius.jarkad.cz/dlc/navod_na_stahovani.pdf